Jak dlouho lze žít ve lži?

S křížkem po funuse (doslova) dnes přiznala sociální demokracie, že předseda Paroubek nepřejel Petra Nečase ve volební debatě jako parní válec. To byl ale vskutku zvláštní nápad takto otevřeně lhát o něčem, co na vlastní oči vidělo tolik obyvatel v Česku. Inspirace Orwellovským tématem - vyplnit prostor svou pravdou - se tentokrát nepovedla. Byla však těmto snahám zasazena smrtelná rána či nikoliv?

Ani největší optimisté těžko odpoví: „Ano, byla.“ Tyto pokusy byly a bohužel také vždy budou. Ptát bychom se tedy možná měli spíše, proč vůbec byla tato rána zasazena. Úderným a obranným nástrojem se ponejvíce jeví internet. Ačkoliv je teoreticky (nebo naopak jednoduše?) možné ovlivnit hodnotící články v našich několika celostátních novinách, na internetu - v záplavě stovek a tisíců zpravodajství a názorů lidí a sociálních sítích - se toto podařit dnes už snad nemůže. A možná trochu optimisticky nadnesu, že ani v budoucnu. Bude zajímavé sledovat situaci cenzurovaného internetu v Číně, což byl možná původní cíl naší předvolební socdem partaje.

Už vůbec ty pokusy o překrucování skutečnosti se jeví směšně, když se například podíváme na předvolební klání mezi Brownem, Cameronem a Cleggem ve Velké Británii. Anglický tisk informoval poměrně shodně o vítězích a poražených ve všech proběhnutých debatách a byl naprosto v souladu s názorem mým a názory mých kolegů (i rodilých Angličanů), kteří tyto debaty viděli a říkali opravdu to stejné. Možná se mýlím, ale nezaznamenal jsem ani žádnou zprávu z tábora Labouristů, že by např. v první debatě Gordon Brown „držel vyrovnaný krok“.

V tomto kontextu jsem nakonec velmi rád, že i v duchu mého předešlého článku http://tomashudecek.blog.idnes.cz/c/132861/Necas-vzkazuje-Konec-prekrucovani-dat-Trikrat-HURA-HURA-HURA.html jsem se stejně jako 1500 čtenářů nemýlil.

P.S. Abych pravdu řekl, ještě mne zajímá toto: Co takový člověk, který je přímo objektem tohoto překrucování, cítí ráno po probuzení? Je to pocit vítěze?