Metropolitní ozvučná deska slaví roční narozeniny. A roste jako z vody. Na první setkání, na jaře roku 2012, se dostavilo něco kolem třiceti diskutujících. Letos v dubnu už jsme v rezidenci primátora napočítali téměř sedmdesát účastníků diskuze, kteří s námi strávili velkou část slunečného sobotního dne. A musím říci, že si toto zvláštní rodičovství opravdu užívám. Deska nám nabídla pohled z jiného úhlu na několik klíčových témat, ať už se jedná o další využití pražských náplavek nebo možnosti podoby areálu na Výstavišti. Mile rád Ozvučné desce proto na následujících řádcích trochu přihřeji polívčičku a tím i všem spolupracujícím urbanistům, zástupcům občanských sdružení, architektům, sociologům, dopravním expertům a dalším odborníkům.
Debata o rozvoji města napříč obory, ostatně stejně jako každé jiné dítko, nám tu a tam dělá vrásky na čele. V rámci diskuze nad námi předloženými tématy nás totiž plénum odborníků na slovo vzatých opravdu nešetří. A to je dobře. Právě to je totiž jejich úkol: nastavit krokům magistrátu zrcadlo, jehož obraz se nám politikům sice nemusí líbit, ale je třeba jej respektovat. Ne všechny naše záměry totiž mají nakonec tak pěknou tvářičku, jak si v našich pracovnách vysníme.
Zástupci města mohou být protřelí politikové, odborníci na daný resort či obé najednou, ale občas zapomímají, že jejich rozhodnutí mají vliv i na věci, na které by jinak ani ve snu nepomysleli. Město je ve všech svých ohledech spojitou nádobou – někde uberete a na opačném konci města Vám problém přeroste přes hlavu. Město je živým organismem, plným funkcí, charakterů, vlastností, kladů i záporů, dobrých rozhodnutí a bohužel i těch špatných. Je-li jakýkoliv nástroj, jak jejich počet eliminovat, je naší politickou zodpovědností jej využít. Protože reflexe vlastních činů je více než nutná – v běžném životě i politice.
Ovšem není reflexe jako reflexe. Politici se nejčastěji ohánějí zpětnou vazbou ze strany obyvatel, která je nezbytná, ale bohužel, velmi často svádí k populismu a laciným slibům. Ale vyzvete-li odbornou obci, aby zhodnotila Vaše záměry, mnohdy nezůstane jedno politické oko suché. Neberou si servítky, ale o to více si pak můžete cenit jejich uznání. Protože v politice je tak snadné podlehnout dojmu, že můžete vše a zároveň, že vlastně nezmůžete vůbec nic.
V tuto chvíli pro mě bude zadostiučiněním, když se tohle naše dítě bude těšit zdraví i po konci našeho funkčního období a vstřícnost města k odborné obci tak nebude jen krátkou epizodkou jedné městské rady. Pražskou politiku ani metropoli samotnou Ozvučná deska nespasí, ale může pomoci nastolit nový standart vedení města, které je otevřené lidem a naslouchá relevantním argumentům. Přesně v to by měla Ozvučná deska jednoho dne dospět. Snad se toho dočkám.
