Václavské náměstí je lokalita plná paradoxů. Jen si to shrňme: přestože je bulvárem v samotném srdci města, má atmosféru pochybné periferie. Na jednu stranu je jednou z nejvyhledávanějších turistických lokalit a na druhou stranu je Václavák oblíbený i pro skupinky narkomanů a pochybných existencí, které si oblíbily zejména tamní pasáže. Václavské náměstí se zapsalo do dějin města i celé země jako ikonické místo, které bylo svědkem řady historických událostí - je symbolem konce totality a příchodu demokracie, ale přesto je zamořen kasiny, hernami, lacinými obchůdky s upomínkovými cetkami a ohyzdnými stánky s pochutinami nevalné chuti. Návštěva Václaváku představuje pro Pražany často jen nutné zlo.
Tuto nemilou skutečnost si uvědomuje magistrát, městská část i sami rezidenti. Ovšem pohled na to, jak danému místu pomoci se diametrálně liší. Celou situaci navíc komplikují média, která místu nastavují dosti pokřivené zrcadlo tím, že upřednostňují naprosto banální nápady a proklamace kterékoliv ze zainteresovaných stran.
Zářným příkladem toho je například bouřlivá veřejná debata nad osudem pouličních stánků s občerstvením. Mít buřt či nemít, to je oč na Václavském náměstí běží. A nejen Shakespeare se otáčí v hrobě. Témat je přitom spousta: demolice domu na rohu Opletalovy ulice, konání veřejných shromážděních, ale prim, světe nediv se, hrají klobásy. Jakoby ty nevábně lahodící uzeniny měly pro městskou část Praha 1 nějakou zvláštní moc, která její představitele nutí tento „problém“ omílat stále dokola. "Václavské náměstí přijde po Novém roce o většinu stánků", "Na Václavském náměstí bude jediný stánek, Praha 1 se bouří", "Praha 1 odmítá konec klobás na Václavském náměstí“, zní titulky novin z posledních týdnů. O tom, že Václavskému náměstí by mohlo vrátit život například vybudování pěší zóny až k soše sv. Václava a zavedení tramvají středem bulváru, se vesměs taktně mlčí.
Opravdu je normální, aby klobásy starosta Prahy 1 označil za „národní kulturní dědictví“? Dle mého není. Je to naprostá marginálie, která by měla ležet na srdci maximálně tak provozovatelům stánků. Naopak vrácení tramvají zpět podél Václavského náměstí do místa přivede více lidí, celý prostor zapojí do ruchu velkoměsta a v neposlední řadě také v případě potřeby zastoupí přetížený tramvajový úsek na I. P. Pavlova. Tramvaje jsou ale Praze 1 buřt. Argumentování vedení městské části, že změna vzhledu stánků je součástí celkové koncepce prostoru, je irelevantní. Na změnu vzhledu těchto ohyzdných objektů koncepce opravdu není třeba. Městská část mohla a měla (!) zakročit již dávno.
